squat viktorie
Datum 1.3.2008 je dnem, který by se dal považovat za počátek nového příběhu. Jeho budoucí průběh a konec lze dnes jen stěží odhadovat, ale my přesto věříme, že mělo smysl přičinit se k tomu, aby se stal součástí dějin. O jakém příběhu je řeč? Právě ve zmíněný den započaly první práce na realizaci squatu Viktorie, jenž je reálnou hodnotou, vzešlou z dlouhodobého snění a tužeb několika lidí, kteří se řídí heslem: " nejlepší sny jsou ty, které se člověku podaří proměnit v realitu". První dny práce na realizaci našich snů se nesly spíše v duchu ryzího nadšení bez jasných představ, kam by naše aktivita měla směřovat a co bychom jejím prostřednictvím chtěli vyjadřovat, ale čas zapracoval a dnes jsme již v situaci, kdy v podstatě neorganizovanou aktivitu několika jedinců nahradila uvědomělá, organizovaná a kooperační činnost squaterského kolektivu s jasnou představou o tom, čeho a jakým způsobem toho chce dosáhnout, jaké záměry má se zasquatovaným objektem a co chce tímto aktem squatování vyjadřovat.
Objekt, jenž se nachází v obci Ropice a který jsme si pro naše squaterské záměry vybrali, je objektem, jenž byl dlouhodobě nevyužíván a ponechán na pospas procesu samovolného chátrání, řádění vandalů s destruktivními sklony či jedincům, pro které toto místo bylo dobrým útočištěm pro jejich asociální činnost či rabování. Teprve náš akt obsazení a stanovení kolektivní samosprávy zamezil další destrukci objektu a stal se způsobem, jak ho částečně zrekonstruovat a zprovoznit. Z mrtvého prostoru, podléhajícího rychlé destrukci okolních vlivů, se tak rázem stalo živé místo, rozkvétající a stávající se živnou půdou pro růst nových sociálních struktur a aktivit.
Uvědomujeme si, že naše aktivita se dostává do rozporu se zákonnými normami, které naše jednání definují jako zločinné, my však trváme na tom, že nejednáme v rozporu se zdravým rozumem a naše aktivity jsou legitimní formou protestu proti špatné bytové a sociální politice, alternativou k hodnotovému žebříčku většinové konzumní společnosti, jednou z mnoha cest kterou si jedinec může zvolit v rámci svého rozvoje směřujícímu k sebeuspokojení, sebeuplatnění a osobní nezávislosti na principech stávajícího ekonomicko - politického zřízení. Mluvíme-li o oživování dříve chátrajících prostor, pak tím nemáme na mysli provozování asociálních aktivit jako je např. výroba a distribuce drog či budování centra organizovaného zločinu! Naším záměrem jsou naopak aktivity se sociálně prospěšným charakterem, tedy takové, jež vedou k pozitivnímu obohacení nejen našeho squaterského kolektivu, ale také společnosti, jež nás obklopuje. Vedle toho, že squat Viktorie má sloužit jako prostor k bydlení několika lidí, kteří jsou součástí správního squaterského kolektivu, měl by plnit i funkci kulturně - sociálního centra rozvíjejícího společensky prospěšnou a žádanou činnost jako je podpora alternativní, nekomerční kultury ( hudební vystoupení, výstavy výtvarných děl, projekce filmové tvorby apod. ), poskytování možnosti smysluplného využití volného času (pořádání zájmových kroužků, provoz společenských her, všeobecné podporování tvůrčího ducha u mládeže apod. ), podpora svobodného vzdělávání ( pořádání přednášek či diskusních setkání, projekce dokumentárních filmů, provoz čítárny a knihovny ad. ) či podpora preventivních opatření chránících společnost před riziky narkomanie, organizovaného zločinu apod.( pořádání přednášek či výstav o drogové problematice, umožnění najít jedinci sebeuspokojující, smysluplnou činnost namísto provozování činnosti asociální )…Možnosti, jak zasquatované prostory využít, jsou samozřejmě daleko rozsáhlejší a záleží tedy na nás, co a jak se nám podaří zrealizovat.
Jak už jsme zmínili, popisované squaterské aktivity, jež vyvíjíme, jsou v rozporu se zákonnými normami země, ve které žijeme, je však důležité uvědomit si i to, že v některých částech světa není squating zdaleka tak potlačován jako u nás a často za určitých okolností bývá i legálním. Naší aktivitu jako celek proto mimo jiné vnímáme i jako vzdor vůči represivním normám, které potlačují squaterské snahy. Squating považujeme za plně legitimní, sociální činnost a náš kolektiv vnímáme jako součást širšího, mezinárodního squaterského hnutí, které vedle kreativního ducha má také charakter protestního, sociálního aktivismu s jasně definovaným „terčem své kritiky“. Co je tímto terčem a vůči čemu se jako squateři a squaterky vymezujeme? Především nám jde o zpochybnění základních hodnot a principů kapitalistického systému, podle kterých je soukromé vlastnictví považováno za nedotknutelné a svou významovou hodnotou postavené nad základní lidská práva. Stávající systém a z něj vycházející bytová politika je živnou půdou pro tak absurdní situace, kdy tisíce lidí žijí prakticky bez vlastních prostředků na ulici, zatímco na stejných ulicích je spousta nevyužívaných, chátrajících objektů bez zájmu vlastníků. Tyto objekty však nemohou být lidmi bez domova a prostředků legálními způsoby využity, protože soukromé vlastnictví těchto budov je postaveno nad právo jedince na důstojné bydlení. Toto právo se tak stává v rámci kapitalismu jakýmsi privilegiem pro ty, kteří mají finanční prostředky či vyšší postavení v hierarchické struktuře společnosti. O tom, že ne každý má za dané situace možnost legální cestou finanční prostředky potřebné k zajištění důstojného bydlení získat ( díky velké nezaměstnanosti, diskriminaci apod. ) zřejmě není potřeba se dlouze rozepisovat, stejně jako o tom, že možnost tyto prostředky získat často znamená přijmutí zotročující práce v nedůstojných podmínkách či s nepřiměřeně nízkým ohodnocením.
Hlásíme-li se jako kolektiv ke squaterskému hnutí, pak to tedy znamená, že svým jednáním vyjadřujeme protest a odpor vůči popsaným sociálním poměrům a principům stávajícího politicko-ekonomického systému popírajícího základní lidská práva a prohlubujícího propast mezi bohatou - privilegiovanou menšinou a chudou - neprivilegiovanou většinou společnosti. Zároveň touto činností chceme demonstrovat, že jedinou alternativou k přijetí hodnot kapitalismu a otrockému podřízení se jeho normám a pravidlům, nemusí být jen marginalizace jedince a živoření na okraji společnosti. V době, kdy ekonomika západního světa prodělává rozsáhlou krizi, podobajíc se tak potápějícímu se Titanicu, kdy na horních palubách stále ještě hraje hudba a podávají se luxusní pokrmy, ale do podpalubí již zatéká, si uvědomujeme, že přišel čas začít budovat záchranné čluny. Doufáme, že se náš sen promění ve skutečnost a stane se z něj jeden z mála ostrůvků svobody v oceánu nesvobodné společnosti. Obsazování dlouhodobě nevyužívaných prostor vnímáme jako akt legitimního protestu vůči špatné bytové politice a vymezení se vůči hodnotám většinové společnosti. Je to pro nás smysluplný, alternativní způsob komunitního soužití, způsob tvorby autonomních prostor určených k realizaci sociálně prospěšných projektů a v neposlední řade je to experiment s jinými způsoby společenské organizace, než jsou ty, které nám jsou od narození, po dobu celého života vnucovány jako jediné správné. Důležitými pro nás, v rámci squaterských aktivit, jsou principy a hodnoty sounáležitosti, rovnoprávnosti, multikulturní pospolitosti, osobní autonomie, kreativity a především vzájemné spolupráce. Tímto se proto obracíme na všechny kolektivy a jedince se zájmem o bližší spolupráci, aby neváhali a kontaktovali nás!!
squat-viktorie.wz.cz