pohádky o žabím princi, pravda?
Nejen v Budějovicích
Jako první na problém upozornila MF Dnes, která uvedla, že nová móda se rozjíždí mezi studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Popravdě řečeno, v Budějovicích jsem se nesetkala s tím, že by někdo ze spolužáků či kolegů olizoval žábu. Studuji na pedagogické fakultě a většina z nás má hodně práce se školou. Pak chodíme na brigády a občas se sejdeme v hospůdce. Vím, že někteří chovají morčata nebo hady, ale o žábách a mlocích jsem neslyšela,“ přemýšlí jednadvacetiletá studentka Eva. Olizování žab se ale rozšiřuje po celé republice. „Už jsem o tom slyšel. Má to prý docela dobré účinky, ale způsob dostávání téhle drogy do těla mi přijde vážně odporný,“ říká třiadvacetiletý student Pavel z Plzně.
Pozor na zvířátka
Bufotenin je látka známá již delší dobu. V sedmdesátých letech se v USA rozšířilo kouření nasekané usušené ropuší kůže. Nyní přichází olizování. Na amerických webech se mladí toxikomani předhánějí v poskytování rad a tipů na nejlepší způsob konzumace. Uvádějí také důvody, proč je olizování ropuch tak dobré. „Není to drahé a je to legální,“ vypočítává Space cowboy – návštěvník serveru shroomery.org. Jeho kolega Stranger ho doplňuje: „Ropucha se dá použít znovu a znovu a navíc získáte domácí zvířátko!“ Odborníci ale takto nadšení nejsou. Varují před nebezpečím halucinogenních látek samotných a pak také před prostou mýlkou. Ke konzumaci bufoteninu se totiž používá ropucha obecná, zelená nebo také coloradská. Pokud ji ale zájemce o nevšední zážitky zamění například s ropuchou velkou, může se v nejhorším případě i otrávit. Její slizký povlak v sobě totiž obsahuje srdeční jed.
studenskemestecko.cz
