nikdo se mě neptal jestli se chci narodit, tak mi teď neříkej

Produkce kuřecího masa v České republice se pohybuje okolo čtvrt milionu tun ročně. V celé Evropské unii je každý rok vyprodukováno okolo 5,9 miliard jatečních kuřat (tzv. brojlerů). Kuřata chována pro maso představují největší podíl z chovaných hospodářských zvířat. Většina ptáků je chována v podmínkách intenzivního zemědělství, ve kterém je hlavní důraz kladen na nejnižší ekonomické nároky a největší efektivitu „výroby“ . Jsou to ale živé bytosti, které mají své potřeby!

Kuřata chovaná pro maso jsou vyšlechtěna k co nejrychlejšímu růstu za nejkratší možnou dobu, s co nejnižšími nároky na potravu. Dnes tedy roste kuře masného typu 2x rychleji, než je přirozené. Za 40 dní, kdy jsou přepravena na jatka, dorostou do váhy až 2,2 kg. Tento svůj krátký život stráví v holé hale bez oken, namačkáni tak hustě, že ani není vidět zem pod nimi.

 
Hlavní problémy v chovech kuřat masného typu:

- intenzivní genetické šlechtění
Rychlý růst svaloviny způsobuje u kuřat závažné zdravotní problémy, spojené s chronickou bolestí. Jejich nohy nezvládají tempo růstu a těžké tělo způsobuje deformace a zlomeniny nohou. Ani srdce a plíce se nezvládají přizpůsobit a zajistit metabolické funkce rychlému tempu růstu. Často se proto vyskytuje tzv. edémová choroba (městnání tekutiny v dutině břišní). Tuto chorobu ovlivňuje kvalita potravy, vzduchu, ale i světelné podmínky. Ve velkých chovech je obvyklá nízká intenzita světla, pouze 10 luxů!(100W žárovka ve vzdálenosti 2 metrů má intenzitu osvětlení 35 luxů).

Kuřata jsou vyšlechtěna k velké žravosti. Tento „žádaný“ jev je ovšem kontraproduktivní u rodičovských populací, kdy musí kuře dorůst v relativně dobrém stavu do reprodukčního věku. Tito ptáci jsou tedy krmeni mnohem méně než by být měli, a proto trpí neustálým hladem.


- vysoká hustota ustájení kuřat
Dnes jsou kuřata obvykle chována v hustotě okolo 40 kg na m2, tj.20 zvířat na metr čtvereční. Jedno kuře má tedy životní prostor menší, než je velikost archu papíru A4.

Kuřata trpící bolestivostí nohou většinu času leží na zemi ve svých výkalech. Tak dochází k poranění a popálení může nebo vzniku vředů na prsou, tzv. kontaktní dermatitidy. Tím se vytváří prostor pro vznik dalších infekcí. Zvířata často hynou pro nedostatek potravy a dehydratací, protože nefunkční končetiny je ke zdroji nedonesou.

Vysoká koncentrace zvířat ovlivňuje kvalitu podestýlky i vzduchu. Obvykle se používají piliny, které jsou velmi prašné a po čase je zcela překryje vrstva trusu. Nedostatečnou regulací vzduchu vznikají onemocnění sliznic a dýchací problémy.

Při vysoké hustotě se zvyšuje množství chorob (salmonela, Campylobacter způsobující trávicí obtíže), a tedy i nutnost používání antibiotik. Nadměrné používání antibiotik může mít negativní vliv i na zdraví lidí, kteří kuřata konzumují.

Dalším z řady problémů je výskyt Syndromu náhlého úhynu. Je podobně jako edémová choroba podmíněn kvalitou vzduchu, teplotními a světelnými podmínkami.

Zvířata nemají prostor pro projevy svého přirozeného chování. Jsou to ptáci patřící do řádu hrabavých, avšak nemají kde hrabat. Nemají šanci procvičit nohy a protáhnout křídla. Trpí neustálým stresem, protože nemají místo, kde by mohli odpočívat, aniž by je rušila horda dalších kuřat.

Ke všem známým negativům intenzivních chovů se v současné době přidala ještě reálná hrozba přenosu smrtelné ptačí chřipky a její rychlé rozšíření v lidské populaci.

Do roku 2005 nebyl zpracován žádný zákon, který by vylepšil životní podmínky kuřat chovaných pro maso. V roce 2006 roce vypracovala Komise EU návrh Směrnice o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných za účelem produkce masa. Pravidla obsažena v tomto dokumentu se zabývají lepšími životními podmínkami v systémech intenzivního chovu. Současný návrh Komise je velmi vítaný, avšak naprosto nedostatečný! Proto požadujeme naléhavé změny, které zastaví neobyčejně rozsáhlé utrpení zvířat v drůbežářském průmyslu. Současný stav je naprosto nepřijatelný.

Směrnice
Komise Evropské unie ve svém návrhu Radě EU na zlepšení života kuřat chovaných pro maso stále umožňuje, aby byla kuřata chována v hustotě 38 kg na m². Povoluje koncentraci čpavku v úrovni hlav chovaných ptáků 20 ppm. Nestanovuje nejnižší hodnotu relativní vlhkosti vzduchu. Komise ve svém návrhu Směrnice naprosto přechází problematiku geneticky přešlechtěných jatečních kuřat. Nezabývá se závažnými zdravotními problémy spojenými s rychlým růstem těchto zvířat a jejich vlivu na lidské zdraví.

Naše požadavky
- povolit chov pouze pomaleji rostoucích hybridů
- optimální hustota chovu jatečních kuřat by měla být stanovena na 25 kg/m2 a nejvyšší hustota nesmí překročit 30 kg/m2. Nižší počet ptáků v chovech omezí šíření chorob. Při velké hustotě a slabém osvětlení není navíc možné zkontrolovat všechna zvířata. Je také náročné najít už uhynulé jedince.
- zajištění teplotně příznivého prostředí a kvality vzduchu v chovech. Vlhkost vzduchu by měla být udržována mezi 50-70% a zajistit ventilaci minimálně 4,5 m3 kg -1 hr -1
- hladina čpavku v úrovni hlav kuřat nesmí překročit 10 ppm
- podestýlka musí být suchá, drobivá a hygienická o hloubce minimálně 5cm.
- zajištění intenzitu osvětlení 100 luxů během světelné periody ve výši očí kuřat. Tma by měla trvat 6-12 hodin. Pro přirozené chování kuřat by měly být zajištěny periody středního osvětlení simulující východ slunce a soumrak

Vaše volba

ochranazvirat.cz